Bukovitá dřevina je načervenale žlutá až hnědá. Na dřevě jsou lehce patrné rozdíly mezi jarními a letními letokruhy. Buk je listnatá tvrdá dřevina s jádrem hnědé barvy.

Dřevo je tvrdé, roztroušeně pórovité, velmi dobře se obrábí, moří a lepí. V neposlední řadě má dobrou výhřevnost.

Dřevina je jádrová, kruhovitě pórovitá s viditelnými póry. Bělové dřevo je velmi široké a světlé. Naopak jádrové dřevo je nažloutlé až načervenale bílé, později má tendenci hnědnout.

Jasan se dobře opracovává, soustruží i leští. Dřevo je pevné, tvrdé, houževnaté a z našich dřevin nejpružnější.

Javorové dřevo patří k nejsvětlejším z evropských dřevin, je smetanově slonovinově bílé, jemně krémově zbarvené. Občas jsou patrné světle hnědé dřeňové paprsky. Jádro není barevně odlišeno.

Dřevo je tvrdé a lesklé. Dobře se opracovává, soustruží, moří. Často se ještě vyběluje peroxidem a čpavkem.

Modřínové dřevo je polotvrdé, tvrdší než smrkové nebo borové, pevné a trvanlivé. Bělová vrstva je světle žlutohnědá až načervenale bílá 1–3 cm široká, jádro dřeviny je červenohnědé.

Letokruhy dřeviny jarního a letního přírůstku dřeva jsou velmi dobře viditelné. Modřín rovněž vyniká krásou drobných, většinou dobře zarostlých součků.

Dřevo borovice je měkké, bělová část je smetanově bílá až načervenale bílá, jádro oranžově hnědé až dorezava. Letokruhy jsou výrazné.

Dřevina má na první pohled velmi patrné rozdíly mezi jarním a letním letokruhem. Tyto jednotlivé přírůstky jsou rozdílné i z hlediska tvrdosti a vytváří tak nádhernou strukturu.

Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení jarní a letní přírůstkové vrstvy dřeva. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný.

Smrkové dřevo má velmi výhodné vlastnosti pro opracování, proto se smrk stal díky člověku naším nejrozšířenějším stromem.

Dřevina je charakteristická širší šedou bělí, s šedohnědým, někdy až tmavohnědým jádrem, které má výrazné barevné pruhy a záběhy. Ořešák má větší roztroušené póry a širší letokruhy.

Dřevo ořešáku je středně tvrdé a husté, velmi dobře obrobitelné a leštitelné. Ořešák je velmi ceněným nábytkářským dřevem, vyznačujícím nádechem luxusu a jedinečnosti.

Kruhovitě pórovitá dřevina, jádrovitá s roztroušenými letními cévami. Běl dřeviny je relativně úzká, charakteristická světle žlutou až nazelenalou barvou. Jádro je žlutozelené až hnědé.

Dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí. Akát je velmi trvanlivá dřevina, hodící se jak pro interiéry, tak i exteriéry.

Dřevina s úzkou bělí a jádrem. Běl je smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, na vzduchu časem červená a tmavne.

Dřevo třešně je tvrdé, pevné, pružné a houževnaté, s poměrně výraznými letokruhy. Dobře se obrábí, má mírný lesk.

Známá bílou kůrou. Dřevo břízy je smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé i narůžovělé barvy Je stejnoměrně husté a středně tvrdé s nepříliš výraznými letokruhy.

Dřevo břízy obsahuje „dřeňové" nahnědlé flíčky (tenké, drobné a nepravidelně hnědé čárky až skvrnky), které vytváří jedinečnost této dřeviny, a nejsou tak posuzovány jako vady dřeva.

Dřevina původem z Jižní Ameriky, česky často nazývaná kaučukovník. Jádro je nažloutle bílé až žlutohnědé, běl je žlutobílá a není od jádra odlišena.

Technickými vlastnostmi je dřevo hevea velmi podobné dubu. Z toho důvodu dostala dřevina i svůj alternativní název – malajský dub.

Dřevina vyskytující se převážně v Indonésii. Dřevo merbau je hnědošedé až tmavě červenohnědé s občasným výskytem usazených minerálů ve formě bílých a žlutých žilek. Letokruhy u tohoto typu dřeva nejsou znatelné.

Dřevo merbau je všeobecně pokládáno za pevné a velmi tvrdé. Je v každém ohledu velmi trvanlivé a po vysušení je stabilní.

Původ Jižní Amerika. Jádrové dřevo, oranžové až tmavě červenohnědé, také fialově tónované, často tmavě žilkované (žilky asi 1 cm široké).

Dřevo je velmi tvrdé, cca 2× tvrdší než dub, těžké a odolné. Jatoba je velmi trvanlivá a snáší dobře povětrnostní výkyvy.

Mateřským kontinentem je západní a jižní Afrika. Bělové dřevo je světle žluté barvy. Jádrové dřevo je červenohnědé, v pórech se vyskytují bílé až žluté žilky.

Doussie je velmi trvanlivá, postupem času, vlivem světla a vzdušného kyslíku tmavne a barevně připomíná mahagonové dřevo.

Původem ze západní a centrální Afriky. Jádrové dřevo je zlatohnědé barvy, která postupem času na vzduchu tmavne. Jádrové dřevo lze spolehlivě odlišit od bělového, které je světle žluté až žlutobílé barvy.

Iroko má velmi dobře viditelné letokruhy, jedná se o středně těžké dřevo a pro svůj vzhled a vlastnosti se dá použít i jako náhrada teakového dřeva.